Jednou z historických postav, které si jistě nezaslouží tolik pozornosti, kolik se jí pro zásluhy dost pochybného charakteru dostává, je určitě i slavný svůdce krásných žen, Giacomo Girolamo Casanova. Muž, který žil svůj nevázaný život ve druhé polovině osmnáctého století. Krásné a bohaté ženy mu prý doslova padaly k nohám.
· Bylo tomu ale skutečně tak?
· Nebalamutí nás tak trochu historie?
Seznam milenek je opravdu četný, v tom se historie nemýlí. Ale netvoří ho dámy stavu urozeného, nýbrž prostitutky, služky, kejklířky a podobné existence. Byly to prostě ženy, které si až tak na své dobré pověsti nepotrpěly a nemusely být tedy zdlouhavě dobývány a přemlouvány.
o On by na to ani Giacomo neměl příliš času.
o Velkou část svého života byl na útěku před ramenem spravedlnosti.
Musíme mu ale přiznat alespoň jednu pozitivní vlastnost – upřímnost.I když je spojená s negativním jednáním. Ve svých „Pamětech“ nám sděluje, že počet jeho milenek se vyšplhal na sto třicet dva. A byly prý mezi nimi i starší dámy, které bezostyšně okrádal.
– Ten počet tedy není až tak závratný.
– Některé dnešní „celebrity“ by ho možná ještě trumfly.
– V průměru to totiž vychází na necelé čtyři ženy ročně.
Na konci života se stal spisovatelem
Bez zajímavosti ovšem není, že se měl tento muž stát původně knězem. Nakročeno měl. V šestnácti byl dokonce už poprvé vysvěcen. Jenže pak se nechal svést jednou dívkou a byl se vším konec. Ne, že by ho tolik tlačilo svědomí, ale byli přistiženi při činu. Šel tedy studovat práva. A jak se zdá, tak to mu sedlo mnohem lépe.
· Za rok studií byl jmenován doktorem obojího práva.
· A to studoval v Padově.
Svůj život dožil na zámku Duchcov. Je zajímavé, že právě tady je jeho život nejvíce naplněn. Vydal třiadvacet knih. Jedna z nich se stala bestselerem – kniha o útěku z benátských věznic.